Venku jasně svítí sluníčko, házíme si frisbee a je pohoda. Pohoda do te doby než si uvědomím pár věcí. Jako třeba,  že si s těmi lidmi přestávám rozumět, je to plné starých nevyřešených problémů a také lásek. Dívám se na lidi s kterými jsem v komtaktu už 6 roků a uvědomuji si, že je moc neznám, ne tolik kolik si zaslouží, ne tolik kolik bych chtěl. Dívám se jim do tváře a vidím dospělé rysy, vidím v nich značnou nezávislost a se spoustpu z nich si už (ještě?) nemám co říct. Je to smutné zjištění, velké množství známých s kterými se čas od času pobavím, ale těch přátel, kteří mě mají rádi se všemi mými chybami (a ž ejich nemám málo), kteří mi pomáhají když mi není hej, tak těch je opravdu málo. Vím tito lidé se můžou v čase menit, mohou přijít noví, a staří odejít, je to nezastavitelný běh času a asi to tak má být. Ale ve skutečnosti sme tu na to sami. Nikdo za nás nemůže cítit déšt na tváři, strach před velkým krokem, lásku, nenávist, štěstí. To musíme zvládnout sami, vychutnat si to i přetrpět. Smířit se s tím, že je to boj sám za sebe a ne za jiné, není to tým o pěti lidech, ale jen koncert o jednom účinkujícím.

Minnesota

Tak to vypadá že zrovna tam pojedu. Ano nejspíše pojedu di Minnesoty. To je stát na severu tak uprostřed, u těch velkých jezer. Největší město je tam Mineapolis a to je už celkem velké městečko. Hory tam asi moc vellké nejsou ale je tamplno lesů, a taky doufám že je tam plno parádních lidí. První pocity byly šok, nééééé tam ne, to přece není vysněná Californie. Ale tedkom si říkám, kurna dobře, že jedu tam, bude tam sranda a nebude tam takovy hic. Tož prostě jsem ščašný jak malé děcko.

Nezprznil jsem to ale užil si to

Panečku to byla jízda. Už jsem se pořádně vyspal a odpočal a tak jsem schopen vam trochu poreferovat, včera to bylo hooodně duchovní ale taky tam bylo parádní věci které nebyly až tak spiritualní. Tak třeba peanat butter je naprosto famozní s jamem, úžasné cheetos chips (vykašlete se na anglický pojem crisps, jsou to proste chips). Holky pořád chodí v pyžamových kalhotech, prý i do školy, naučil jsem je pár sprostých slov, přetáhli jsme jedno auto doprostřed pole, sežrali hromadu 
cookies a parádně si to užili. Poznal jsem mnoho parádních lidí, kteří mě toho dost naučili, okusil jsem si jaké to je být překladatelem a moc sem to neprznil (což beru za obrovské vítězství). Jakžtakž sem se naučil házet s míčem na football (neni to tak lehke jak to vypada), zahrál si úžasný
soccer, slušný basket, plno karetních her a pamparádní kulečník. Myslím že jako příprava do ameriky je to parádní ne :D

God bless you

Haleluja, to ale byla síla. Naprosto úchvatné. Ještě nikdy jsem nezažil takovou atmosféru a takovou přítomnost jako právě v posledním týdnu. Viděl jsem co se dá za jeden týden změnit. Kolik se toho dá změnit. Kolik se toho dá udělat. Byl jsem svědkem vývoje lidí a jejich změny. Před očima se mi měnili v naprosto jiné bytosti. Smáli, plakali, pak se zase smáli ale hlavně nebyli sami. Tím, že jsem mohl být s nimi jsem se taky změnil, posunul jsem se dál (Jirka už bude vědět). Byl jsem tam s lidma, kteří za svůj život hodně prožili, ale přezto si nestěžovali, neříkali jak 
je všechno napytel a podobně. Jen se modlili, a byli štastní. Neříkam, že nenastanou v jejich životě chvíle kdy nebudou brečet, neříkam že mají lehčí život (právě naopak), ale říkam, že jsou štastní a hlavně nejsou sami. K některým příjde rychle, někdo musí hledat dlouho (opravdu dlouho). Ano večer sme byli všichni unavení, ale byli sme spolu, stěhovali auta a bylo nám dobře. Vím, že většinu lidí asi jen tak lehce neuvidím znova, ale některé možná poznám ve Státech, vím že na mě aspon jednou za čas bude někdo myslet, možná se i pomodlí a že mi vysvětlí čemu nerozumím
(jako třeba Matěj).

Opava

Ahoj, mrzi mě, že sem v posledních dnech píšu tak sporadicky, ale když příjdu domů tak už jsem maximálně vyštavený. Dneska se s vámi jen chci podělit o náladu, kterou mám. Dnešek byl zajímavý den, Po dlouhe době sme si trochu pokecali s Magdou, pokecal
jsem i s Lenkou, což se stalo asi poprvé a zjistil jsem, že je to pohodová holka (nejen hezká). Připravuju se na odjezd do Opavy, kam se taky moc těším (i když ještě nevím do čeho se sbalím). Sem moc rád, potkám nové lidi, trochu si odpocinu od těch stávajících. Pokecám s lidickama na se kterýma sme ted neměli moc času. No prostě to bude paráda (teda doufám).  Dostal jsem čokoládu od Lucky, kterou jsem si tam zapomenul kdysi davno ale to nevadí. Nic to nemění. Do odjezdu se sem asi nedostanu, ale až přijedu tak se těšte na záplavu nových zážitků.