čtvrtek 18. prosince 2008

Neco malo novinek dil 1.

Ahoj, asi je treba rici co vsechno se deje, v mem zivote, ve svete. 
Takze od srpna jsem ve "velkem" svete, cimz mam na mysli, ze jsem v USA. Je to docela zajimava zeme, neni tak spatna jak jeji odpurci hlasaji, a ani tak skvela jak jeji priznivni peji. Je to tu suma sumarum stejne, jako vsude kolem. Neco maji paradni, neco je strasne az nemyslitelne, to same jako v Evrope a u Nas.
Tim, ze jsem si to uvedomil, jsem zacal byt mnohem vice hrdy na to ze jsem Cech, uvedomil jsem si co to znamena. Neni to o tom ziv v Cesku, je to o tom vazit si svych predku a sveho naroda. I kdyz je to tu moc pekne, tak rodna kotlina je hezci. Je to proste doma.
Vsechno je tu vetsi, auta, mesta( mozna ne vetsi, ale roztahanejsi), nakupni centra, kostely, solidarita ( aspon u lidi s kterymi sem se setkal). Nadruhou stranu jsou tu nevyhody, vsechno je tu roztahane ( neda se tu chodit, chodniky nejsou) coz znamena, ze bez auta je to tu skoro neobyvatelne. Velke metropole jako treba Minneapolis je neco jineho, ale zase tolik jich tu neni. 
Uplne uzasne jsou tu skoly ale o tech zase az zitra.

Jsem zpet ?

Ahoj, je to dlouha doba co jsem se ozval naposledy, jarku skoro pul roku. Ale opet dostavam potrebu vykricet do sveta co me trapi, co me bavi, co se deje. Ale asi to bude trosku jinak nez normalne. 
1) Nemam hacky a carky, za coz se omlouvam, a to diky memu pobytu v USA
2) Jsem mozna trochu jiny, par veci se ve me asi zmenilo, mozna cely ja :D
3) Precetl jsem toho na internetu hodne, a jsem plny novych vemu, jen nevim jestli je dokazu zachytit
Doufam, ze se opet najdou nejaci ctenari, kteri si budou chtit precist jak vidi svet uz skoro dospely kluk. 
Zatim ahoj, brzy napisu zase neco.

neděle 13. července 2008

Rozpory

Tak myslím, že vám dlužím docela hodně informací. Hodně jsem vás v poslední době zanedbávall. Tak se to ted pokusím nahradit. Už mám konečně vézum do států. Teda řekli, že mi ho dají ale v ruce ho budu mít až zítra. Odlétám 12 srpna a to dokonce z Ostravy, ano je to blizoučku, ani neumím popsat jak se ted cítím. Na jednu stranu se tam moc a moc těším na tu novou zkušenost, na moje sestřičky, Tammy a Eda (moje hostující rodiče) a na tu druhou stranu se mi nechce opouštět Kačenku, moji milovanou Kačenku. Moji lásku, kterou jsem hrou osudu získal až ted. S ní se cítím silný, v bezpečí a zamilovaně (což abych pravdu řekl jsem jještě ve svém životě nezažil). Cha asi Bůh chce podstoupit nějakou zkoušku, tak doufám že to zvládnu. Další věc je, že jsem byl na Fishnet summer campu. Letos tam bylo jenom 5 holek z Ameriky a to ještě z různých koutů. Ale moje kamarádka Noelle, která mě učila angličtinu byla naprosto úžasná, a musím ji za spoustu věcí poděkovat. Asi mi spolu s Luckou ukázala cestu po které se ted celý vyděšený dávám, a začínám chápat a být v klidu. Jsem ted plný takovýdle rozporů. Obnovil jsem svůj vztah se sestřičkou z Prahy a její naprosto úžasnou kamarádkou, se kterou jsem toho neprobral ani zdaleka tolik kolik jsem chtěl. Tak snad by ICQ které už konečně má. :D Jsem vděčný za to že vás znám lidičky,  že se za mě nekteří modlíte. Moc díky

sobota 7. června 2008

Štěstí

Dneska jsem byl po dlouhé době naprosto štastný, na dnešním dnu nebylo vůbec nic špatného. Ráno jsem byl se svými dvěma kamarády na golfu, který mi dneška šel, pochopil jsem o čem je odpal. Dopravili sme se tam na skutru coz bylo paradne osvěžující. Pak moc dobrý oběd a následná několika hodinová akce s mými dalšími přáteli a většina z nich jsou opravdu mí hodně parádní a milovaní. No a pak byla dlouhá procházka, spor o balonky, nasledné tatrální vystoupení s odchodem a podobně. Další průběh dne byl takový, že doma se mě babka zeptala jestli jsem opilý, že se tak směju a mamka mě malý moment podezžívala že jsem zhulený, ale pak když jsem řekl, že jsem byl na procházce tak pochopila (moje maminka je chápavá). Nechápete? tak to je možná dobře :D

úterý 3. června 2008

Rodinka


Tak první kontakty s rodinkou ve státech vypadají naprosto úžasně. Budu mít tři sestřičky Erin (16), Shannon (13) a  Caitlyn (11). Moje paní domácí je Tammy a pan domácí je Ed. Od dvou starších holek už mám Myspace a tak sem videl jejich fotky (fakt kocky, a ty jejich kamarádky :D).
Holky jsou mi mentálně docela hooodne podobné, pohodářky, hodně prdlé (aspon bude zábava). Erin řekla, že se spolu budeme učit golf, takže je to naprostá paráda. Chodí na ryby, na lov (Ed prý picnul i medvěda). Mají koně (možná zlepším i svoje jezdecké umění). Vypadá to na moc pohodovou rodinku, tak se moc a moc těším (mlatím do všeho dřevěného abych to nezakřikl !!!!!). Tak to je asi tak všechno, jen sem měl potřebu se s vámi podělit.

středa 28. května 2008

Cesty

Vypracovávám si konverzační témata do francouzského jazyka a jsem u tématu Cesty. Opět mě to nutí přemýšlet, asi je to tím, že mě ted jedna čeká. U6 vík kdy letím, je to 12. srpna. Dochází mi pomalu ale jistě, že každá cesta má svůj začátek, prostředek a konec. Jedna cesta ted končí, je třeba se začít loučit, ale další začíná a je třeba se balit. Nené to komické? Cesta je jiné pojmenování pro Život, taky začíná, probíhá a končí. Žijeme si své nesčetné životy a přitom vlastně jen jednu velkou Cestu, nebo je to naopak? Kdo ví? Cesty přivádí lidi dokupy aby je vzápětí znovu rozdělily, je to zábavné čekat co bude za další zatáčkou. Každý z nás je cestovatel, každý sme objevitel, voyager :D jojo a sme zase u toho Star Trek je cool seriál (ale to zase někdy jindy). Celým tímhle chci jen říci, aby sme se nebáli na našich cestách deště, ani větru, vždy nas zavedou na klidnější místa aby je pak zase mohla vystřídat ta zajímavá. Takže "cestě zdar!" NAZDAR

čtvrtek 22. května 2008

Doklepem to spolu

Mám básnickou náladu ale nenapadají me rýmy. Jsem unavený, není to jenomnevyzpáním, ale všemi spory s lidmi, které mám rád, jsem unaven z toho jak lidem musím lhát, jsem unavený tím něco hrát. Proc nejde žít tak trochu v poklidu?? Kdyby nebylo pár dobrodinců, díky jejichž úsměvu sem schopen ráno vztát z postele, a které potom odrazuji svou zmatenosti (ano nevim prostě o čem mluvím do telefonu no, sem prostě DOWN). Mrzí mě, že lidem nevědomky ubližuju a že není vše ok ale asi to tak má být. Nebaví mě se neustále omlouvat i když jsem nic neudělal, nebaví mě být tímprvním co to všechno oprevuje. Tak si říkám, jěště že odjíždím. Nemyslím to zle, mám vás moc rád lidi, ale je to tu takové napjaté. Je třeba změnit vzduch, asi mě už nemůžete ani cítit a já vá chápu. Takže doklepem to a bude to v pohodě.